Léčba atopického ekzému

ointment-1556979_1280

Léčba atopického ekzému u dětí

 

Atopický ekzém je chronické zánětlivé kožní onemocnění. Přesné příčiny ekzému jsou stále nejasné a jsou zřejmě multifaktoriální. Mezi pilíři léčby zůstává kožní hydratace, která zlepšuje bariérovou funkci, ulevuje od svědění a snižuje spotřebu lokálních kortikoidů. Proto by měla být vždy základem léčby.

Léčba atopického ekzému je velmi obtížná a často zdlouhavá. Neexistuje žádný ideální univerzální léčebný postup pro všechny pacienty.  Léčba je výrazně individuální. Řídí se věkem dítěte, stadiem, rozsahem, závažností a akutností onemocnění. Patří sem kombinace pomocné základní léčby s protizánětlivými prostředky v době zhoršení a prevence spouštějících faktorů.

Atopický ekzém nebo jiné projevy atopie je většinou schopen diagnostikovat a léčit praktický lékař. Při úporných a neustupujících projevech by mělo být dítě doporučeno k dermatologovi a alergologovi.

Předpokladem úspěchu léčby ekzému a prevence dalších zhoršení projevů je úprava životosprávy (např. vhodné oblékání, správné mycí a kosmetické prostředky), úprava jídelníčku, domácího prostředí, znalost faktorů vyvolávajících zhoršení ekzému.

 

 

Mazat, mazat, mazat

Ano, základní a nejdůležitějsí léčebnou částí je promazávání pokožky, abychom docílili zlepšení jejích vlastností a podpořili jeji bariérovou funkci. Základem pro péči o atopickou pokožku jsou tzv. emoliencia.

 

Emoliencia

jsou zvláčňující, změkčující, promašťující krémy a masti.  Emoliencia zmírní svědění pokožky a zlepší poruchu bariérové funkce kůže, která je pro atopickou pokožku typická.  Nahrazují ztráty kožních lipidů, zjemňují a hydratují pokožku, obnovují kožní bariéru a obsah vody.

Jejich užívání snižuje spotřebu kortikoidních mastí prodloužením intervalu mezi jejich opakovaným použitím.

Používají se k ošetření celé pokožky, ideálně se aplikují několikrát denně na celou kůži. Emolientní přípravky by měly být aplikovány vždy, i pokud nejsou patrné žádná závažnější ložiska.

Jsou to např. vazelína, synderman, cutilan, ambiderman, neoaquasorb. Nevhodné jsou prostředky parfémované nebo s obsahem potenciálních alergenů (např. heřmánek, propolis). Obecně u každé kůže trvá proces
hojení, reparace 4–8 týdnů, proto nemůžeme očekávat za pár dní zhojení celé kůže.

 

Druhy emoliencií

  • Masti a krémy  – krémy se vstřebávají rychleji než masti, mají kratší a mírně chladivý účinek. Masti se vstřebávají pomaleji, ale účinek přetrvává déle (vhodnější na noc)
  • Emolientní náhražky mýdla se používají místo klasického mýdla. Obsahují zvláčňující složky s nedráždivými emulgátory
  • Oleje do koupele obsahující emulgátory, které umožňují rozptýlit olej ve vodě. Tyto přípravky mají čistící efekt, pokud se lehce nanášejí na kůži.
  • Olejové přísady do koupele nedispergovatelné jsou bez emulgátorů. Olej vytváří na povrchu vrstvu, které zůstane na kůži i po koupeli.

 

Další lokální léčba 

  • Koupele hrají mezi lokálními léky  podpůrný, spíše doplňující charakter. Používají se nejčastěji koupele olejové, bylinné, koloidní (otruby), hypermanganové, minerální (termální prameny) či solné (mořská sůl). K dosažení efektu je zapotřebí pravidelnost, koupel by měla být krátká, do 10 minut. Koupele mají u dětí efekt nejen
    očistný a léčebný, ale i významný efekt psychologický. Po koupeli se doporučuje aplikovat do 3 minut emoliencia
  • Obklady se používají v akutní fázi, např. sol. Jarisch , osvědčená jsou i některá fytofarmaka, např.
    odvar z dubové kůry (tanin), odvar ze silného černého čaje bez přísad nebo slabě růžový roztok hypermanganu (ředění 1 : 10 000)

 

Protizánětlivé látky v době zhoršení

Ve chvíli akutního zhoršení ekzému je nutné zánět utlumit pomocí lokálních protizánětlivých látek. Mohou to být kromě dobře známých lokálních kortikosteroidů i novější preparáty s imunomodulačními účinky – tzv. topické imunomodulátory, které také tlumí zánět, ale nemají nežádoucí účinky jako lokální kortikosteroidy, proto mohou být používány v místech s tenkou pokožkou (oční víčka, obličej).

Protizánětlivé preparáty se aplikují pouze na místa výrazných ložisek atopické dermatitidy obvykle max. 1–2× denně.

 

Fototerapie

u některých dětí s atopickým ekzémem může být přínosné přírodní slunění. Někdy však pobyt na slunci vyvolává pocení a pocity svědění, ketré paradoxně ekzém dále zhoršují.

Fototerapie je doporučována pouze v závažných případech. Fototerapie využívá ultrafialové (UV) světlo, fototerapie se provádí 2-3 x týdně. Používají se k ní speciální lampy pracující na podobném principu jako solária. Obecně se UVA-1 (340–400 nm) používá pro akutnější závažné léze a úzkopásmová UVB (311–313 nm) se používá pro chronické pacienty.

 

Systémová léčba 

 

Antihistaminika

Antihistaminika se podávají spíše nárazově – při zhoršení ekzému a velké svědivosti.  Klinická odpověď na antihistaminika je u kožních projevů velmi individuální. Preventivní dlouhodobé podávání antihistaminik má smysl u těžkého průběhu.

 

Imunospupresiva

Systémová protizánětlivá léčba by měla být omezena na závažné případy,  kde se vyčerpal potenciál lokální léčby a/nebo fototerapie je bez efektu.

Systémové kortikosteroidy účinkují rychle, ale mají nevýhodný poměr rizik k prospěchu. Měly by se užívat jen po dobu několika týdnů a pouze při závažném akutním vzplanutí ekzému. (např. Metylprednisolon)

Cysklosporin- se obyčejně považuje za přední lék pro dětské i dospělé pacienty, kteří potřebují imunosupresivní léčbu.  55% zlepšení stavu ekyému je pozorováno po 6–8 týdnech, poté se snižuje dávka podávaného léku.  Pacienty užívající cyklosporin je třeba sledovat z hlediska možných nežádoucích účinků (poruchy funkce ledvin nebo jater).

 

Psychická pohoda

Stres je jeden z důležitých spouštěcích faktorů atopického ekzému, který lze velmi názorně sledovat u dospělých (zhoršení ekzému v těžkých obdobích života – rozvod, hádka, finanční krize apod.). Nejinak je tomu u dětí.

Psychický dyskomfort dítěte s atopickou dermatitidou, stejně jako stres rodičů, může jako samostatný faktor zhoršovat průběh onemocnění. Nemocné dítě v rodině znamená v podstatě nemocnou celou rodinu. Velmi výrazně snížená je kvalita života jak samotného dítěte, tak i členů jeho rodiny. Děti se závažným průběhem atopické dermatitidy a jejich rodiče někdy potřebují i konzultaci psychologa.

 

 

Omezení kontaktu se spouštěcími faktory

Jak zjistit, co vlastně ekzém u dítěte zhoršuje? Nejspolehlivější test je naše vlastní zkušenost. Pokud jistě víme, že se pokožka po požití konkrétní potraviny zhorší, vyřadíme ji z jídelníčku dítěte. V množství potravin to nelze vždy spolehlivě určit. Pomocníkem nám mohou být testy prováděné u alergologa.

 

Kožní prick test

Kožní prick testy se používají ke zjištění přecitlivělosti časného typu na nejčastější inhalační a potravinové alergeny. Test spočívá v aplikaci alergenu do kůže a sledování reakce na něj. Aplikují se kapky alergenu  (např.roztoči,kočka,pes,směs trav) na kůži předloktí. Poté se pomocí umělohmotného kopíčka vpraví alergen do kůže. Alergeny se nechají 15- 20 minut působit na kůži. Poté zhodnotíme sílu reakce podle velikosti pupence a zarudnutí.

 

Specifické IgE

stanovení specifických IgE protilátky (protilátky časné přecitlivělosti) probíhá běžným způsobem – odběrem žilní krve.  Stanovují se hladiny protilátek na nejběžnější alergeny.  Ne vždy přítomnost zvýšeného specifického IgE znamená skutečnou alergii, tedy klinické zhoršení po požití potraviny !
Skutečná klinická alergie jednotlivých potravin musí být u těchto nemocných potvrzena zhoršením atopického ekzému v expozičním testu (viz níže)
Nelze na základě takového nálezu doporučit dietu, která by nemocného zbytečně zatěžovala.

 

Atopické epikutánní testy, atophy past testy

jsou testy k potvrzení přecitlivělosti pozdního typu. Spočívají v aplikaci standardizovaného alergenu
v doporučené koncentraci na neošetřovanou zad na dobu zpravidla 48 hodin.

 

Eliminačně expoziční test

Diagnóza alergie se definitivně potvrdí při eliminačně expozičním testu. Po eliminační dietě (tj. vyřadíme konkrétní potravinu z jídelníčku dítěte alespoň na 3–4 týdny) se potíže vrátí při opětovném zařazení potraviny

 

 

Nejčastější příčiny zhoršení atopického ekzému

  • Čistící látky – mýdla, saponáty, prací a čistící prostředky, dezinfekční látky (např. chlór v bazénech), kontakt s pískem a hlínou, častý kontakt s vodou
  • Inhalační alergeny – roztoči, pyly, prach, zvířecí alergeny, plísně
  • Potraviny – mléko, vejce, ryby, některé druhy ovoce a zeleniny, luštěniny, sója, bílkoviny v obilovinách, ořechy, kakao, čokoláda, me
  • Infekce – bakterie – a to především zlatý stafylokok,  virové infekce (onemocnění horních dýchacích cest, opary, plané neštovice), plísňové infekce (především kvasinky
  • Ostatní – růst zubů, očkování, stres, horko a zapocení (nejčastější příčina zhoršení ekzému!), sezónní a klimatické změny, hormonální změny (dospívání, menstruační cyklus)

 

Nejčastější potravinové alergeny obecně

  •  Obiloviny obsahující gluten (pšenice, žito, ječmen, oves, pšenice špalda)
  •  Mléko a mléčné výrobky
  •  Korýši
  •  Vejce
  •  Ryby
  •  Arašídy
  •  Ořechy (mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu, pekanový ořech, pistácie, para ořechy)
  •  Sojové boby
  •  Celer a výrobky z něj
  •  Hořčičná semena a výrobky z nich
  •  Sezamová semena a výrobky z nich
  •  Oxid siřičitý a siřičitany v koncentraci více než 10 mg/kg nebo 10 mg/l

 

Nejčastější inhalační alergeny

inhalační alergeny jsou alergeny ze vzduchu, které vdechujeme. Jsou to zejména:

  • pyly trav, bylin a stromů
  • roztoče
  • zvířecí alergeny
  • plísně

Sdílet tento článek:

Share on facebook
Share on whatsapp
Share on email
Share on print

ANTIBIOTIKA

ATOPICKÝ EKZÉM

OČKOVÁNÍ

TEPLOTA

VÝŽIVA KOJENCŮ

ZAŽÍVACÍ OBTÍŽE