Kdy předepsat dítěti antibiotika – 10 nejčastějších otázek

10 rad kdy předepsat antibiotika

Věděli jste, že používání antibiotik při nemocech, na které nemají žádný účinek, může vašemu dítěti dokonce způsobit zdravotní potíže?

 

Antibiotika jsou efektivní jen při léčení infekcí a působí pouze na bakterie ne však na viry (!). Proč a kdy byste si od svého lékaře neměli antibiotika odnést – čtěte dále, kdy je antibiotika vhodná indikovat a 10 vašich nejčastějších otázek:

 

 

1. Moje dítě má silnou rýmu – proč bychom si od lékaře neměli odnést antibiotika?

 

Rýmu způsobují viry (rhinoviry, coronaviry, viry influenzae A a B, RSV) a antibiotika zabírají jen na onemocnění způsobená bakteriemi. Většina projevů onemocnění rýmou, jako je sekrece z nosu, ucpaný nos a kašel jsou běžnými příznaky a odezní i bez použití léků. Následujte rady svého lékaře, jak během nemoci svému dítěti co nejvíce ulevit.

Mějte na paměti, že především mladší děti pohybující se v kolektivu ostatních dětí mohou mít rýmu klidně i 6-8 krát ročně. To je součástí přirozeného procesu budování imunity každého jedince, i když se může zdát, že to vaší rodinu a dítě v dané situaci zatěžuje.

 

 

2. Co když probíhající rýma způsobí bakteriální infekci? Není lepší podávat antibiotika preventivně?

 

Ve většině případů nejsou bakteriální infekce spojené s prodělanou rýmou. Naopak, preventivní podávání antibiotik může vést k infekcím vyvolaným rezistencí na bakterie v důsledku nesprávného užívání antibiotik. Užívání antibiotik může také vést ke střevním obtížím a dalším nežádoucím vedlejším účinkům.

Pokud se u vašeho dítěte při užívání antibiotik objeví řídký průjem, krev ve stolici nebo jiné nežádoucí účinky, okamžitě informujte svého ošetřujícího lékaře.

 

 

3. Mé dítě má při rýmě žlutý až zelený výtok z nosu – to je přece známka probíhajícího bakteriálního zánětu.

 

Žlutý až zelený výtok z nosu neznamená automaticky bakteriální infekci a především během rýmy u dětí se objevuje běžně. I při běžné rýmě je normální, že dochází k hustému výtoku, který může měnit barvu od průhledné, přes žlutou až po zelenavou. Tyto příznaky trvají í 10 dní.

Zánět horních cest dýchacích je většinou způsoben viry a pouze výjimečně ho způsobují bakterie.

Jak můžete i vy sami poznat, že zánět horních cest dýchacích vašeho dítěte může být způsoben bakteriemi? Pozorujete výtok z nosu a kašel trvající déle než 10 dní a horečku vyšší než 39°C po dobu více než 3 až 4 dní – pak se opravdu může jednat o bakteriální infekci a je nutná konzultace s vaším ošetřujícím lékařem, který provede další vyšetření a eventuálně předepíše antibiotika

 

 

4. Při zánětu středního ucha by mělo moje dítě dostat antibiotika.

 

Mnoho zánětů ucha je způsobeno viry a nevyžadují tak léčbu antibiotiky. Pokud váš dětský lékař stanoví jako původ zánětu virovou infekci měl by vám zároveň poradit, jak dítěti nejlépe ulevit od bolesti, než zánět odezní. Většina zánětů ucha nevyžaduje léčbu antibiotiky.

Nejčastějším projevem při tomto onemocnění je právě bolest ucha a je tedy na vašem dětském lékaři, aby vám předepsal vhodný lék na tlumení bolesti, jako například ibuprofen, nebo paralen. Tyto léky je také možné pořídit bez předpisu a vašemu dítěti tak rychle pomoci k úlevě od bolestí. Mějte vždy na paměti správné dávkování léků podle věku a hmotnosti dítěte. Dobrou volbou pro úlevu mohou být kapky do ucha – avšak nejprve užití konzultujte s vaším dětským lékařem.

Případné užití antibiotik nechte na vašem lékaři, především v případech oboustranných zánětů a vysokých horeček.

 

 

5. Většinu bolestí v krku lze léčit antibiotiky.

 

Toto je bohužel mýtus a naopak na více než 80% zánětů krku jsou antibiotika zcela bez účinku, jelikož zánět je vyvolán viry. Pokud vaše dítě bolí v krku, teče mu z nosu a má chraplavý kašel, pak je nejpravděpodobnější příčinou virová infekce – v takových případech pak není na místě provedení “streptestu”.

K léčení bolesti v krku antibiotiky se přistupuje v případech, že je onemocnění způsobené streptokoky “skupiny A”. Tyto bakterie vyvolávají onemocnění nazývané streptokoková faryngitida a tonsilitida neboli streptokokový zánět hltanu a krčních mandlí..

Výskyt streptokokového zánětu hltanu je u dětí do 3 let spíše vzácný, ale riziko se zvyšuje při pobytu v kolektivu, případně nákazou od sourozenců. Šíření streptokoků je především kašláním a kýcháním, ale u malých dětí pak také třeba sdílením hraček.

Váš lékař na základě příznaků onemocnění dítěte určí, zda-li je streptest nutný a případně předepíše k užívání antibiotika.

 

 

6. Jaké vedlejší účinky má za následek užívání antibiotik?

 

U 1 z 10-ti dětí se mohou při užívání antibiotik objevit vedlejší účinky. K těm patří vyrážky, alergické reakce, nevolnost, průjem a bolesti břicha. Pokud se u vašeho dítěte některá z těchto reakcí objeví, neváhejte kontaktovat svého dětského lékaře.

Pokud se u vašeho dítěte během léčby antibiotiky objeví vyrážka, nemusí se ještě nutno jednat o alergickou reakci. V každém případě však toto konzultujte s vaším dětským lékařem, pokud u dítěte pozorujete kopřivku, což může znamenat alergickou reakci. Je důležité, aby váš ošetřující lékař případné alergie zaznamenal, a tak jste se vyhnuli komplikacím při volbě léčby do budoucna.

 

 

7. Jak rychle účinkují antibiotika?

 

Po začátku užívání antibiotik byste měli pozorovat první zlepšení za 2 až 3 dny – zlepšení se neprojeví okamžitě po podání. Pokud se však ani po 3 dnech příznaky onemocnění nezlepšují, je na místě konzultace s vaším dětským lékařem. Nikdy však nepřestávejte antibiotika užívat, pokud jste je již jednou začali podávat – vždy je nutné dokončit celou léčbu, pokud váš lékař nerozhodne jinak.

 

 

8. Může používání antibiotik vést k vybudování odolnosti odolnosti na léčbu?

 

Stručně a bohužel řečeno – ANO. Opakované užívání a nadužívání antibiotik vede k vybudování odolnosti bakterií na léčbu a je závažným problémem moderní medicíny.

Rezistentní bakterie pak není možné léčit běžně používanými antibiotiky, což může vést závažným průběhům bakteriálních infekcí a rozšíření těchto odolných bakterií mezi další děti i dospělou populaci.

Váš dětský lékař by se měl vždy snažit předepisovat antibiotika určená k léčbě specifické nemoci, jelikož využívání tzv. širokospektrálních antibiotik vede ještě k rychlejšímu vzniku antibiotické rezistence.

V případě, že právě u vašeho dítěte se objeví infekce způsobená rezistentním kmenem bakterií, může toto vést k nutnosti nasazení jiných antibiotik s vedlejšími účinky, případně nutnosti aplikace léčby nitrožilně za hospitalizace dítěte.

 

 

9. Existují i vedle antibiotik i antivirotika?

 

Ano a u rizikových dětí je možné je podávat v případě závažných virových onemocnění. V ostatních případech, jako při kašli či rýmě, je však užívání antivirotik nežádoucí či neúčinné.

 

 

10. Jaká jsou doporučení pro bezpečné užívání antibiotik u dětí?

 

  • Užívejte antibiotika vždy podle předpisu vašeho lékaře a bez konzultace s lékařem léčbu nikdy sami neukončujte.
  • Nikdy nepodávejte antibiotika určené vašemu dítěti jeho sourozencům, nebo kamarádům – můžete jim tím způsobit závažné obtíže.
  • Nenechávejte léky před dítětem bez dozoru.
  • Nepoužité léky vraťte do lékárny.

 

Zdroj: APP

 

Máte další dotazy nejen k užívání antibiotik?

Obraťte se na naše lékaře online 24/7.

 

Sdílet tento článek:

Share on facebook
Share on whatsapp
Share on email
Share on print

ANTIBIOTIKA

ATOPICKÝ EKZÉM

OČKOVÁNÍ

TEPLOTA

VÝŽIVA KOJENCŮ

ZAŽÍVACÍ OBTÍŽE