Jsou infantilní hemangiomy nebezpečné?

infantilni hemangiom

Hemangiomy jsou nezhoubné (benigní) nádory, které vznikají v důsledku novotvorby krevních cév. Jsou nejčastějším typem nádorů v dětství s výskytem u jednoho z 20 dětí. Častěji se vyskytují u nedonošených dětí, trojnásobně více u dívek.
Drtivá většina nevyžaduje léčbu, ale v určitých případech mohou svou nepříznivou lokalizací a rychlým růstem působit závažné funkční obtíže či kosmetické vady.

 

Kdy se hemangiomy projevují

 

Hemangiomy jsou u miminek viditelné hned po narození a nebo se objeví v prvních několika týdnech až měsících života. Nejčastěji dochází k zachycení mezi 2 a 3 týdnech věku dítěte. 

 

Hemangiomy se mohou vyskytnout kdekoliv na těle miminka, nejčastější je však oblast hlavičky a krku. Některé hemangiomy jsou malé až neznatelné, jiné jsou však velmi zřetelné nebo rozsáhlé. Většina dětí má hemangiom jen jeden, ale je možný i výskyt na více místech.

 

Jak hemangiomy vznikají a rostou

 

Důvod vzniku hemangiomů není zcela známý a není prokázáno, že by na vznik mělo vliv užití léčiv či jiných látek v průběhu těhotenství. Vliv prostředí se také nepodařilo prokázat. V některých rodinách se hemangiom vyskytuje častěji z generaci na generaci. Toto se však nepřipisuje dědičnosti, ale pouze statistické četnosti výskytu.

 

Infantilní hemangiomy se vyvíjejí ve třech fázích – proliferace (období růstu), stagnace a fáze involuce (regrese). K růstové fázi dochází krátce po narození miminka a tato fáze trvá 4 až 9 (někdy až 12) měsíců, v průměru půl roku. Tempo růstu útvaru je u každého jedince individuální a nelze předvídat.

 

Fáze, kdy hemangiom začíná zanikat, trvá mnohem déle – až mnoho let. Po této době se většina hemangiomů ztratí, případně zůstává zjizvená tkáň, změna zabarvení kůže nebo zůstává drobné rozšíření kapilár pod kůží (tzv. teleangiektázie).

 

Jak hemangiomy vypadají

 

Infantilní hemangiomy můžeme rozlišovat na povrchové, hluboké a smíšené. Rozdělení je založeno na zhodnocení zasažené oblasti jako je kůže či další hlubší měkké tkáně. 

 

Pokud se útvar vyskytuje jen v hloubce pokožky jedná se o povrchový hemangiom. Pokud prorůstá hlouběji kůží do tkáně, jde o hluboký hemangiom. Některé hemangiomy jsou složeny z obou druhů, jelikož část útvaru zasahuje pouze kůži a část útvaru prorůstá hlouběji  – tato kombinace se nazývá smíšený hemangiom. Hemangiomy mohou postihovat i některé vnitřní orgány jako např. játra.

 

Povrchové hemangiomy mají jasně červenou barvu a provází je změny na kůži, ze které mohou vystupovat nebo vytvářet “plošky”. Setkáváme se také s útvary, které mají strukturu “jahod”. Cévy, které vystupují z útvaru mohou být viditelné jak na pokožce, tak i pod kůží

 

Hluboké hemangiomy vypadají jako bulky nebo výrůstky modravé až fialové barvy. Vzhledem k tomu, že se vyskytují pod kůží, dochází často k jejich nálezu až se zpožděním, jelikož nemusí být na první pohled viditelné.

 

Smíšené hemangiomy mají smíšené projevy a s červenou barvou, nebo oblastmi na povrchu a namodralé v hloubce. Zbarvení hemangiomu se zcela neztratí ani po zatlačení v místě útvaru.

 

V průběhu času a s tím, jak se hemangiom vyvíjí a stárne tak zároveň mění barvu a vzhled. Stává se měkkčím, tím, jak tuková tkáň postupně nahrazuje tkáň hemangiomu a začíná ztrácet barvu v důsledku smršťování cév v oblasti útvaru. Ve většině případů po odeznění hemangiomu na pokožce nezůstávají žádné viditelné následky.

 

Jak probíhá vyšetření hemangiomů

 

Ke stanovení diagnózy většinou postačí běžné klinické vyšetření. U komplikovanějších případů k využíváme vyšetření ultrazvukem, ale většinou to nebývá nutné.

 

V ojedinělých případech je pro potvrzení diagnózy a vyloučení dalších obtíží pacient odeslán na vyšetření magnetickou rezonancí (MR).

 

Pokud by měl lékař podezření na zhoubné nádorové bujení (maligní nádor), odešle pacienta na kontrolní odběr tkáně (biopsie). Při chirurgickém zákroku je tak odebráno malé množství postižené tkáně, které je odeslána na kontrolu patologem a pro potvrzení, nebo vyvrácení nálezu. Pouze ojediněle se přistupuje ke kompletnímu chirurgickému odstranění útvaru.

 

Jaké lze u hemangiomu očekávat komplikace

 

Nejběžnější krátkodobou komplikací je popraskání a porušení kůže v místě útvaru (zvředovatění – ulcerace). Pro miminko je toto bolestivé a otevřená rána na kůži může vést ke vzniku infekce.

 

Zejména při výskytu větších ložisek v obličejové části může dojít k dalším druhotným komplikacím, jako jsou problémy se zrakem a deformaci obličeje.

 

Je hemangiom nutné léčit

 

Posouzení nutnosti léčby je striktně individuální. Obecně lze však říci, že většina infantilních hemangiomů odezní sama bez nutnosti speciální léčby. V komplikovanějších případech vás odešle pediatr za specialistou ke konzultaci.

 

Případná léčba bude záviset na věku pacienta, na místě výskytu a velikosti hemangiomu. Důležité je posoudit, zda dochází k nějakým komplikacím nebo ovlivnění kvality života.

 

Léčbu je nutné zahájit především u akutně zvředovatělých a popraskaných (ulcerózních) hemangiomů a hemangiomů v obličeji s progresivním růstem.

 

Pokud se po odeznění infantilního hemangiomu v místě nachází zbytková tuková tkáň, nebo viditelné rozšíření cév lze toto, především z estetického hlediska, řešit chirurgickou cestou nebo ošetřením laserem.

 

Jaké jsou možnosti léčby infantilního hemangiomu

 

Léčba bude vždy záviset na individuálním posouzení lékařem. Nejčastěji lékař volí pouze  sledování stavu pacienta, malá část hemangiomů se léčí léky, laserem nebo chirurgickým odstraněním.

 

Sledování je nejčastější a ve většině případů není další léčba nutná.

 

Léky jsou předepisovány především u závažnějších případů, především ve fázi růstu hemangiomu. Cílem je tedy zpomalit až zastavit růst, aby nedocházelo k dalšímu ovlivnění kvality života pacienta. 

 

  • Betablokátory– v současnosti nejčastěji užívané léčivo (Hemangiol – účinná látka Propranolol).  Vykazuje dobré výsledky zejména u pacientů, u nichž je léčba zahájena časně – ideálně do 5 měsíců věku. První podávání tohoto léku je spojeno s hospitalizací a monitorování stavu pacienta pro možnost výskytu nežádoucích účinků léku (snížení krevního tlaku, pokles srdeční frekvence, pokles hladiny cukru v krvi). Délka léčby je obvykle 6–12 měsíců.
  • Kortikosteroidy – možno užívat lokálně či celkově

 

Léčba laserem je využívána především u kosmeticky závadných reziduálních nálezech po hemangiomu či u hemangiomů, kdy dochází k ulceraci (vředovatění) kůže. Tato léčba však nevede k zastavení růstu hemangiomu.

 

Chirurgické odstranění je pacientů doporučeno především v těchto případech:

 

  • pokud výskyt hemangiomu vede k dalším funkčním potížím, například s dýcháním či zrakem
  • kosmeticky závadná rezidua po léčbě hemangiomu 

 

Máte se hemangiomů bát?

 

Hemangiom je velmi častý nález na kůži u dítěte v prvních týdnech života. Nalezneme ho u 5% všech kojenců. U většiny spontánně vymizí v prvních letech života a nečiní dítěti žádné problémy. Úspěšnost léčby větších a komplikovaných hemangiomů závisí na včasnosti jejího zahájení na specializovaném pracovišti.

 

Zdroj: CCHDC

Sdílet tento článek:

Share on facebook
Share on whatsapp
Share on email
Share on print

ANTIBIOTIKA

ATOPICKÝ EKZÉM

OČKOVÁNÍ

TEPLOTA

VÝŽIVA KOJENCŮ

ZAŽÍVACÍ OBTÍŽE