Kdy bude pro děti dostupné očkování proti COVID-19?

pexels-nataliya-vaitkevich-5863316

Lékaři nyní intenzivně řeší dávkování, interval mezi dávkami a počet dávek, které budou u dětí fungovat nejlépe, tento proces bude trvat několik měsíců. Vakcína pro děti nebude zřejmě schválena dříve než v polovině roku 2021 či později.

 

Kdy se dočkáme vakcíny pro děti?

 

I když dospělí se mohou očkovat proti COVID-19 již nyní, bude to trvat ještě mnoho měsíců, než bude vakcína schválena a dostupná pro děti.
Klinické studie provedené v tomto roce testovaly bezpečnost a účinnost vakcíny u dospělých a lékaři budou muset provést další studie o tom, jak vakcína ovlivňuje mladší děti.
Lékaři nyní intenzivně řeší dávkování, interval mezi dávkami a počet dávek, které budou u dětí fungovat nejlépe. Podle dětských infektologů může tento proces trvat několik měsíců. Vakcína pro děti nebude zřejmě schválena dříve než v polovině roku 2021 či později. To, kdy reálně začneme očkovat děti v ČR, nelze v tuto chvíli vůbec předpovídat.

 

Studie by se měly rychle přesunout i k dětským pacientům

 

V listopadu zveřejnila Americká pediatrická akademie (AAP) prohlášení požadující, aby výrobci vakcíny brzy zahrnuli děti do svých studií. Odsouvání klinických studií zahrnující dětské pacienty zpozdí schválení vakcíny pro tuto věkovou kategorii.
Obvykle jsou vakcíny nejprve testovány na dospělých. Klinické studie prováděné na dospělých zahrnovaly desítky tisíc účastníků. Z prvotních údajů studií vyplývá, že vakcíny jsou účinné a bezpečné.
Potvrzuje se, že vakcíny poskytují účinnou imunitní odpověď a nepodporují intenzivní zánětlivou imunitní odpověď, které se někteří obávali. Poté, co se testují na dospělých, provádějí se studie u starších dětí. Pokud se potvrdí bezpečnosti vakcín i u nich, teprve na závěr probíhají studie u těch nejmenších dětí.
Například společnost Pfizer nedávno začala testovat svou vakcínu u dětí ve věku 12 let a starších. Ostatní přední výrobci, AstraZeneca a Moderna, dosud nezačali testovat své vakcíny u dětí.
Studie se budou zabývat dávkováním, počet dávek a interval mezi dávkami, aby bylo možné určit, zda je třeba tyto prvky u dětí upravit.

 

Děti nepatří mezi rizikové skupiny, tak proč je očkovat?

 

Obecně platí, že děti mají nižší riziko vážného průběhu onemocnění COVID-19 ve srovnání se staršími dospělými. Průběh nemoci je u nich často bezpříznakový či mají příznaky jen mírné.

Ojediněle se však vyskutuje u některých dětí stav nazývaný PIMS-TS (syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covid-19 ), který se projeví typicky několik týdnů (zpravidla 2-6 týdnů) po expozici koronaviru SARS-CoV-2. Podstatou nemoci je zřejmě opožděná imunitní odpověď u některých disponovaných jedinců, která postihne především srdce (myokard) a cévy (vaskulitida), ale může se rozvinout do multiorgánového selhání.
Mezi první příznaky patří několikadenní horečka. Přidat se mohou kožní nebo slizniční příznaky, vyrážka, zánět očních spojivek, zarudnutí plosek nohou či dlaní. Pacienti mohou mít také nízký krevní tlak, průjem či bolest břicha.
Projevy syndromu jsou často tak závažné, že většina pacientů skončí na jednotkách intenzivní péče (JIP), někteří i na ARO. Syndrom se typicky objevuje právě u dětí, kterým jinak koronavirus vážnější potíže nezpůsobuje.

 

Děti jsou často asymptomatickými nosiči infekce a mohou ji tak snadno tiše šířit. Vakcína má zabránit závažným průběhům onemocnění a zatím není jasné, zda bude bránit také nosičství viru. To bude důležitý faktor, na který je třeba se zaměřit zejména u dětí.

 

Sdílet tento článek:

Share on facebook
Share on whatsapp
Share on email
Share on print

ANTIBIOTIKA

ATOPICKÝ EKZÉM

OČKOVÁNÍ

TEPLOTA

VÝŽIVA KOJENCŮ

ZAŽÍVACÍ OBTÍŽE